úterý 14. září 2010

Jako v Brně. Šenov chce mít nádraží blíž centru

Pokud sem někdy zabloudí nějaká Šenovjanka či Šenovjan, mám pro ně otázku. Co víte o plánovaném přesunu našeho nádraží? Například já, který vlakem jezdím často, jsem se o tom dozvěděl až od mé domácí. Celé se mi to tak zdá, jako by už existoval hotový plán, a ostravský magistrát nechtěl přijmout jakoukoliv připomínky ke změně územního plánu.

Jak dlouho tu budeme vystupovat? Foto: Panoramio.com

Sám za sebe se přiznávám, že mým nohám, které se ze zastrčeného šenovského nádraží nachodily dost kilometrů, přijde posunutí vlakové stanice pod Frýdeckou ulici vhod. Ale očím to bude vadit. Zpod betonového přemostění vyjdete rovnou na hlavní cestu. Už žádná příjemná procházka alejí v ulici Šajarské. Kdo půjde na Lapačku či do "centra města", bude se držet chodníku lemujícího silniční tah. To bude nejkratší cesta.

Hlavním důvodem přesunu nádraží měla být zřejmě návaznost na autobusové spoje. Jenže po více než desetileté zkušenosti, kdy se Šenov nebyl schopný domluvit s ostravským dopravním podnikem ani na prodloužení noční autobusové linky na Lapačku nebo na zachování počtu spojů linky 28, pochybuju, že se úřadu podaří synchronizovat příjezdy vlaků s odjezdy autobusů ze Škrbně.

Takže to vidím takhle. Ke změně územního plánu se už sice nemůžeme na ostravském magistrátu vyjádřit, termín skončil letos v červnu. Až budou případné připomínky zpracovány, dostane se návrh k šenovskému zastupitelstvu. To bude o finální změně hlasovat. Těžko říct, jaká tu bude situace po říjnových volbách, ale už teď je jasné, že miliony na přesun zastávky se budou hledat složitě.

A až se po několika letech projekt rozhýbe, zůstane i po dokončení "v půli cesty". Dneska si totiž myslím, že vlaky a autobusy na sebe nebudou navazovat a cestující budou pořád chodit domů pěšky. Ale aspoň už ne po otřesné panelové cestě obsypané odpadky, s nimiž si šenovská radnice neví rady. A tak mě napadá. Není tohle ten pravý důvod? Aby lidé, kteří přijedou vlakem do Šenova, neviděli ten bordel, se kterým si nevíme rady, necháme je raději vysednout v poli pod mostem.

středa 1. září 2010

Šenovský jarmark? Vietnamské nudle a cetky

Poslední srpnový víkend nám vedení obce společně s dobrosrdečným Arcelor Mittalem a dobrým rodákem Jiřím Guňkou opět zařídilo kulturní vyvrcholení v obci, jarmark. Jenže v "centru" Šenova jsem si připadal spíš jako na vietnamské burze.
Headliner pro mladé? Věra Špinarová Foto: Právo

Když přes rok cestuju po Česku, dost často se mi podaří narazit na městské jarmarky. Dřevěné stánky obalené pytlovinou, uvnitř kováři, pekaři se sladkými trdelníky či hrnčíři s bezpočtem vkusných doma vyrobených hrníčků či misek. Nechybí ani stánky místních pivovarů a večer taneční zábava, která nabídne něco mladým i starým. Tedy nejdřív poslechovou muziku a v noci pak divočejší věci pro mladé. To zní celkem logicky, ne?

Jenže naše město asi spadlo z jiné galaxie. Když jsem se poslední srpnovou sobotu vzbudil po vydatném obědu, oblíkl se do svatečního obleku a dorazil na Radniční náměstí, opět jsem se ujistil, že Šenov prostě neví, jak zorganizovat akci. Zmůže se jen na lacinou zábavu, která nic nestojí, ale zároveň z ní návštěvník nemá ani žádný zážitek. Jen přeplněné ulice, blýskavé cetky a zboží nakoupené na vietnamské burze. Tohle má být jarmark?

Na pódiu vystupovali opilí metalisti bez názoru, kteří mohli klidně hrát až v noci. Anebo taky nikdy. Mezi stánky to byla ještě větší hrůza. Několik přístřešků s bramoboráky, několik s korbačíky, několik s nevkusným textilem, několik se sladkostmi, několik s medovinou. Ale jen jeden s tím pravým jarmarečním zbožím - dřevěnými vařečkami.

To si nemohl Jiří Guňka, který měl registraci stánků na starosti, stanovit nějaká kritéria? Dva stánky se sladkostmi, dva s alkoholem, ... Samozřejmě by mi to asi nikdo oficiálně neřekl, ale umím si představit, že čím víc prodejních stánků se na jarmark dostane, tím má firma pana Guňky větší zisk. A tak se nehledí na kvalitu, ale kvantitu.
Chaoz panoval i v hudebním programu. Zcela nelogicky hrály kapely pro starší ročníky až později večer (Špinarová, Marcel Woodman), zatímco kapely pro mladé publikum vystoupily už odpoledne, kdy bylo publikum plné důchodců a rodičů s malými dětmi, kteří u téhle hudby logicky nemohli vydržet.

A tak mi Šenov opět ukázal, proč je v Oběžníku rubrika Kam za kulturou, zábavou a sportem. V našem městě se totiž přes rok nic neděje, a když už k nějaké kulturní události dojde, je odfáknutá, nepříjemná a vlastně i zbytečná. Chladné počasí a déšť ohodnotil letošní jarmark nejépe.